Vlastní elektrárna na střeše není utopie

Hodí se každá střecha?

Prvotní je posouzení, zda je daná střecha pro instalaci fotovoltaické elektrárny (FVE) vhodná. Rozhodující je sklon a orientace střechy. Pro optimální výkon fotovoltaických panelů je v naší geografické poloze ideální sklon 30°. Instalaci lze však provést na šikmou střechu v téměř jakémkoli úhlu, nutné je pak ale počítat s o něco menšími výnosy, a to zhruba o 10 až 15 %. Pokud jde o orientaci střechy ke světovým stranám, tak ideální je otočení modulů na jih. Při odklonu od tohoto směru 45° na východ či západ musíme počítat s 5 až 10 % ztrát. U většího odklonu je třeba kalkulovat výnosy nižší dokonce o 20 %. V případě novostavby se proto hodí podmínky instalace pokud možno přizpůsobit.

Jinak FVE neklade na střešní konstrukci žádné speciální požadavky, vyjma únosnosti. Hmotnost modulů (včetně nosné konstrukce) se pohybuje kolem 15 až 20 kg/m2. Obecně lze konstatovat, že většina šikmých střech s trámovým krovem takovou zátěž bez problémů unese. Statické posouzení se však doporučuje u lehkých vazníkových krovů. Dokonce nutností je pak u těch plochých střech, které neumožňují ukotvit konstrukci pro panely skrz krytinu do nosné konstrukce střechy. V takovém případě se totiž FVE musí stabilizovat betonovými tvárnicemi a toto zatížení může dosahovat až 50 kg/m².

Dalším důležitým aspektem je požární hledisko, protože FVE je ze své podstaty klasickou elektroinstalací s rizikem potenciálního zdroje požáru. Kvůli tomu by FVE měla být požárně oddělena od vnitřních prostor budovy. Většina krytin šikmých střech tento požadavek automaticky splňuje, posouzení ale vyžadují fólie a lepenky plochých střech, které musejí splňovat klasifikaci Broof(t3).

Ryze praktickým hlediskem pak je, aby střešní krytina byla v době instalace FVE v takovém stavu, kdy nebude po dobu životnosti fotovoltaiky vyžadovat opravu, tj. cca 20 let. V opačném případě by musela být FVE kvůli opravě střechy demontována.

Stavební povolení nepotřebujete

Dobrou zprávou je, že pro instalaci fotovoltaiky na střeše není nutné stavební povolení. Platí to v případě, že nedojde k zásahu do nosných konstrukcí, nezmění se vzhled ani užívání stavby, není negativně ovlivněna požární bezpečnost a není tím ovlivněno životní prostředí. Výjimkou jsou objekty, které jsou kulturními památkami nebo se nacházejí v krajinné památkové zóně či CHKO.

Povinnost žádat o stavební povolení se vztahuje také na instalace o výkonu větším než 20 kWp. Na střeše, a to i výrazně elektrifikovaného domu, má však FVE nejčastěji výkon pouhých 4 až 5 kWp. To představuje 16 až 20 fotovoltaických panelů o rozměru 1,7 x 1,0 m (obecně platí, že na jednu instalovanou kilowattu je potřeba plocha zhruba 7 m²).

Při úvahách o výkonu FVE byste přitom měli myslet několik let dopředu. V budoucnu může být vaše spotřeba vyšší a pak budete litovat malého množství panelů. Následné rozšíření FVE může být komplikované, protože tyto technologie se rychle vyvíjejí kupředu. Navíc jsou současné fotovoltaické panely cenově velmi přijatelné, a tak jeden či dva navíc výrazně nezvýší celkový rozpočet.

Z čeho si můžete vybírat

Na trhu je pro FVE k dispozici i několik různých druhů panelů, jako jsou tenkovrstvé, monokrystalické či polykrystalické. Nejčastěji se instaluje panel monokrystalický, který je účinnější než polykrystalický, ale současně je taky dražší. V současné době se také objevují přímo krytiny s integrovanými solárními články (např. Lindab Solar Roof, Terran Generon, Tondach atd.). Solární elektrárna je díky jim na střeše zcela nepostřehnutelná a neruší celkový vzhled domu. Odpadá také potřeba instalace speciálních držáků panelů, které instalaci prodražují, a nedochází ani k zadržování nečistot v prostoru pod panely.

Kromě panelů na výrobu elektřiny je také možno instalovat jen panely pro pouhý ohřev TUV. Jenže nevyužít možnost vlastní výroby elektrické energie, spojenou v dnešních energetických podmínkách s výraznými úsporami, je škoda. Zvlášť, pokud je FVE doplněna o bateriový systém, který přebytečnou energii ukládá na dobu, kdy slunce nesvítí. Málokdy se totiž využití elektrických spotřebičů kryje s dobou, kdy solární elektrárna elektřinu vyrábí. Můžete ji sice využít pro ohřev teplé užitkové vody, případně její část (v případě souhlasu distributora) prodávat do distribuční sítě, jenže poplatky za to jsou velmi nízké a toto řešení není efektivní. Proto je jako mnohem lepší jeví ukládání přebytků do baterií, které pomohou napájet dům i v noci nebo ve špičkách, kdy je elektřina z distribuční sítě dražší.

Kolik to bude stát

Jako ve všem, také při pořizování fotovoltaiky hraje důležitou roli rozpočet. Cena se v některých případech může vyšplhat i na stovky tisíc korun, naštěstí značnou část z těchto nákladů mohou uhradit dotační programy typu Nová zelená úsporám. Využít je mohou všichni majitelé a stavebníci rodinných domů, nově mohou žádat také rekreační objekty, pokud je v nich hlášen trvalý pobyt minimálně 2 roky. Dotace je tím vyšší, čím vyšší je instalovaný výkon elektrárny (min. dotovaná instalace je 2 kWp, max. 10 kWp). S dotací Nová Zelená úsporám pokryjete max. 50 % nákladů, přičemž na jeden rodinný dům je limit 200 000 tisíc.

Nezapomeňte na údržbu

Instalací panelů starost o ně nekončí. Při provozování fotovoltaické elektrárny na střeše se doporučuje, zejména při použití hliníkového nosného systému, jednou za rok namátkově zkontrolovat utažení šroubů. Jsou-li některé z nich povoleny, je nutné zkontrolovat celý konstrukční systém.

Je-li sklon panelů větší než 15°, pak už není třeba žádná další speciální údržba. Panely v tomto a větším sklonu mají samočisticí schopnost. Pokud je ale sklon nižší, je třeba panely občas zkontrolovat a podle potřeby omýt čistou vodou bez použití jakýchkoli saponátů či jiných čisticích prostředků nebo tlakové vody. Jen čistá absorpční plocha zajistí požadovanou funkčnost vaší fotovoltaické elektrárny.