Zelené střechy a jejich budování

Otázka:

zelené střechy - snadno splnitelný sen

Evropa loni zažila vůbec nejteplejší léto v historii měření teplot. Není divu, že v této situaci měníme zažité stereotypy a obracíme svou pozornost k ekologičtějším řešením. Jedním z nich jsou zelené střechy nebo přesněji vegetační.

Typy zelených střech

Zelené střechy rozdělujeme podle vysázené vegetace, existují tedy 2 typy zelených střech:

extenzívní zelené střechy
intenzívní zelené střechy.

Intenzivní zelené střechy

Intenzívní zelené střechy jsou vhodné jen pro ploché střechy a svým vzhledem i vegetací se podobají okrasným zahradám. Často jsou využívány také k pobytu osob. Jejich realizace je však náročná a patří do rukou odborníků.

Extenzivní zelené střechy

Zůstaňme proto u zelených střech extenzívních. Roste na nich nenáročná vegetace, schopná se adaptovat i na skromné podmínky a vyžadující pouze minimální údržbu. Vytváří působivý souvislý pokryv ze suchomilných mechů, sukulentů, bylin a trav. Není však určena k pocházení, pro případnou chůzi musejí být vytvořeny zpevněné cestičky.

Jak vybudovat zelenou střechu?

Aby zelená střecha správně fungovala, nestačí na ni v kolečkách navézt zeminu a rozesít travní semeno. Vegetační vrstvy musejí mít takové složení, aby vydržely extrémní klimatické namáhání na střeše, a také aby svým chemismem a konzistencí nezpůsobily poškození stavebních materiálů pod nimi. Při plánování hlavně nezapomeňte na zvýšené zatížení nosné konstrukce zelenou střechou. I relativně tenká vrstva substrátu je velmi těžká, pokud je zcela nasáklá vodou.

Dvě základní pravidla správného fungování zelené střechy:

Aplikace ochrany proti prorůstání kořenů

Neprorůstavá hydroizolace nebo kořenovzdorná fólie chrání stavební konstrukce pod zelenou střechou. Musí být položena a svařena celoplošně a vyvedena minimálně 15 cm nad úroveň budoucího vegetačního souvrství.

Odvodnění zelené střechy

Extenzívní vegetace nesnáší přemokření. Proto je třeba počítat se sklonem zelené střechy alespoň 2 %, aby byl zaručen dobrý odtok přebytečné srážkové vody. Jestliže sklon není možno vytvořit, je nutné použít např. větší tloušťku drenážní vrstvy.

Žádoucí ale není ani nadměrně rychlý odtok vody. Proto je nutno od sklonu 5° (cca 8,8 %) navrhovat souvrství s nižší drenážní schopností a s vyšší schopností akumulace vody. Jinak bude vegetace trpět suchem.

Skladba zelené střechy

Vegetační souvrství tvoří následující vrstvy (odspoda směrem k venkovnímu povrchu):

Kořenovzdorná vrstva

Má-li hydroizolace střechy atest na neprorůstavost, tvoří zároveň kořenovzdornou vrstvu. V opačném případě musí být doplněna kořenovzdorným materiálem s atestem.

Ochranná a separační vrstva

Zpravidla ji tvoří geotextilie, která chrání hydroizolaci před poškozením při montáži. Zároveň může sloužit k akumulaci vody pro potřeby rostlin.

Drenážní a vodoakumulační vrstva

Vodoakumulační vrstva zelené střechy má za úkol zadržovat vodu pro potřebu vegetace, drenážní vrstva odvádí přebytečnou vodu. Na zelených střechách bývají obě funkce sloučeny do jediné vrstvy, která je tvořena buď minerálním násypem z porézního a nasákavého materiálu vhodné frakce nebo různými vodostavnými deskami a fóliemi.

Filtrační vrstva

Filtrační vrstva (geotextilie) zabraňuje vyplavování jemných součástí ze substrátu a zanášení drenážních cest. Musí být dostatečně propustná a nesmí zpomalovat nebo omezovat odtok přebytečné vody z vegetační vrstvy do drenážní. Pro zelené střechy jsou zpravidla dostačující rouna s účinnou velikostí otvorů od 0,06 mm do 0,2 mm.

Vegetační vrstva

Vegetační vrstvu tvoří substrát s vegetací. Substrát musí umožňovat dobré prokořenění, mít dostatečnou nasákavost a propustnost. Vegetace se následně zakládá suchým výsevem, hydroosevem, rozhozením řízků, položením předpěstovaných vegetačních rohoží nebo kobercového trávníku, případně výsadbou jednotlivých rostlin. Existují i systémová řešení, ve kterých je vrstva substrátu nahrazena speciální hydrofilní rohoží. Aplikace je v takovém případě snadnější a lze ji zvládnout i svépomocí. Benefitem je i nižší zatížení.

Šikmé zelené střechy

Speciální kategorií vegetačních střech jsou šikmé zelené střechy. Od sklonu 15° je u nich nutno zajistit, aby se souvrství nesunulo k okapu. K tomu obvykle slouží samonosné konstrukční prvky, které jsou dostatečně pevné, odolné proti vlhkosti, povětrnostním vlivům a také působení půdních bakterií (např. dřevěné latě by shnily). Substrát na šikmých střechách musí mít mimo jiné dostatečnou propustnost, aby nedocházelo k povrchovému odtoku vody, a tak ke splavování zeminy. Ve spodní části střechy (zhruba pětina délky spádnice) pak je vhodné posílit drenážní schopnost souvrství, například drenážní textilií. Také způsob založení vegetace musí být dostatečně odolný proti erozi, lze použít např. hydroosev. Pro sklony nad 20° se už doporučují předpěstované vegetační koberce. Při sklonu nad 30° by tyto koberce měly navíc obsahovat netlející protierozní vložku.

Všechna komplikovaná zajištění šikmých zelených střech odbourává novinka - ekologická skládaná střešní krytina Eureko Green. Jednotlivé prvky krytiny tvoří bezúdržbové plastové kontejnery, které se zavěšují na běžné latě 6x4 cm a nevyžadují žádné budování zadržovacích systémů. Pokládka je díky tomu velice rychlá a jednoduchá. Vodotěsné napojení kontejnerů zámkovým systémem navíc odbourává nutnost provedení vodotěsné izolační vrstvy pod vegetačním souvrstvím. Kontejnery je možno objednat s již zapěstovanou rozchodníkovou směsí, takže po zavěšení krytiny na latě je střecha okamžitě ozeleněná.